Kdo chce od státu víc, musí sám přidat

Velkou změnou, která se dotkne stávajících i nových klientů penzijního připojištění, je výše státních příspěvků.

Jejich změna začne platit od začátku příštího roku a dotkne se všech, kteří si spoří nebo začnou spořit v některém z penzijních fondů. Dosud získal minimální příspěvek od státu 50 korun měsíčně každý, kdo si sám ukládal každý měsíc alespoň sto korun.

Nově se limit pro získání příspěvku posune a minimální měsíční vklad bude 300 korun. Za to se ale zvýší i minimální hodnota státního příspěvku na 90 korun. Dosud to byl příspěvek 50 korun měsíčně. Získat státní příspěvek ale vyjde dráž.

Ještě v letošním roce totiž stačí uložit na penzijní připojištění 200 korun každý měsíc a stát vám pošle 90 korun. Od příštího roku bude muset člověk měsíčně sám spořit 300 korun, aby si přišel na státních 90 korun.

Zhruba 1,7 milionu lidí, kteří si podle statistik ukládají na penzijní připojištění méně než 300 korun měsíčně, by tak měli od nového roku zbystřit a zvážit zvýšení vlastních vkladů na penzijní připojištění, pokud nebudou chtít přijít o státní příspěvek. Samozřejmě že zůstává možnost spořit si méně než 300 korun měsíčně, pak ale musí každý počítat s tím, že od státu nedostane nic.

„Změna státních příspěvků sehraje roli upozornění. Pozor, spoříte si příliš málo, v důchodu vám to moc nepomůže,“ vysvětluje Tomáš Machanec, poradce ministra práce a sociálních věcí pro důchodovou reformu. A dodává, že: „Upřímně řečeno, pokud si platím na nějaké spoření 150 korun měsíčně, tak ani za 20 let mi to v důchodu moc nepomůže.“

Protože stát chce lidi motivovat, aby si spořili na stáří víc, zvýšil také maximální výši příspěvku. Zatímco ještě do konce tohoto roku přispívá k penzijnímu připojištění nanejvýš 150 korun měsíčně, od příštího roku bude maximální výše státního příspěvku 230 korun měsíčně.

Kdo si bude sám ukládat více než 600 korun, si nově polepší. Pro vlastní vklady nad 600 korun se od nového roku totiž státní příspěvky zvýší.
Pokud si člověk ukládá měsíčně alespoň jeden tisíc korun, bude moci získat ročně od státu až 2760 korun, zatímco dosud to bylo jen 1800 korun.

Spoření na penzi v takzvaném třetím pilíři, tedy dobrovolném připojištění, se tak stane jedním z nejvýnosnějších finančních instrumentů příštích let, srovnatelným s dosud velmi oblíbeným stavebním spořením. Naopak kdo si bude dál ukládat málo, nedostane od státu nic.

Změna se týká také možnosti odečíst si příspěvky na penzijní spoření ze základu daně. Od příštího roku bude nejvýhodnější pro snížení daní spořit 24 tisíc korun ročně, tedy dva tisíce korun měsíčně. Zatímco dosud je optimální spořit osmnáct tisíc korun ročně, což je 1500 korun měsíčně. V takovém případě získáte jak maximální možnou výši státního příspěvku, tak i nejvyšší daňovou úlevu 2280 korun.

A co doporučují odborníci? „Člověk, který chce na reformě penzí vydělat co nejvíc, by měl maximálně využít možností takzvaného třetího pilíře. Tedy pokud mi to finanční situace dovolí, spořit maximální možnou částku vzhledem ke státním příspěvkům a daňovým úlevám,“ dodává Jan Macek z poradenské společnosti AWD ČR.
S tím souhlasí i další finanční poradci. „Zůstat ve třetím pilíři se vyplatí v podstatě každému. Sice se zpřísňují hranice pro státní podporu, ale při horizontu 15 let, což je lhůta pro nárok na výsluhovou penzi, a při optimální výši vkladu je efektivní výnos pořád velmi slušný,“ říká Aleš Tůma ze společnosti Partners.

Co jsou 3 pilíře důchodového systému?

1. PILÍŘ
Jde o zavedený průběžný státní systém. Každý, kdo pracuje, odvádí ze své mzdy příspěvek na důchodové pojištění. Pracující lidé do něj každý měsíc přispívají a tyto peníze jsou určeny na důchody dnešních penzistů. Tento systém bude samozřejmě fungovat dál. Protože ale seniorů bude velmi rychle růst, nebude už tento systém samostatně stačit. Protože důchodců bude přibývat a zároveň bude klesat počet těch, kteří na důchody odvádějí peníze, budou penze z prvního pilíře klesat. Rozdíl mezi mzdou a důchodem tak bude růst.

2. PILÍŘ
To je nový dobrovolný systém, který se zavádí od začátku příštího roku. Každý se bude moci sám rozhodnout, jestli bude chtít odvádět na sociální pojištění jen 25 procent z hrubé mzdy, místo dosavadních 28 procent. Pokud ano, zbývající tři procenta si bude moci posílat do penzijního fondu podle svého výběru. K tomu bude ale bude muset posílat ještě další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Díky tomu by měl člověk získat možnost, jak své peníze lépe zhodnotit a získat v penzi další příjem. Zapojit se může do poloviny příštího roku každý. Od července pak už jen lidé do 35 let věku.

3. PILÍŘ
Jde o současné dobrovolné penzijní připojištění, u kterého je možné získat státní příspěvek. To zůstane zachováno, ale od začátku příštího roku se změní výše státního příspěvku a podmínky pro jeho získání. Kdo bude chtít příspěvek od státu získat, bude si muset spořit alespoň 300 korun měsíčně místo dosavadních 100 korun. Stát si od toho slibuje, že lidé budou sami spořit na penzi víc než dosud. Příští rok čekají třetí pilíř další změny (viz následující strana).

CO TO JE OPT-OUT?
Často zmiňované slovo v souvislosti s důchodovou reformou. Souvisí s takzvaným druhým pilířem a jde o možnost vyvázat se z povinnosti odvádět 28 procent z hrubé mzdy na důchodové pojištění. Kdo si zvolí opt-out, bude moci posílat jen 25 procent a zbývající tři procenta z hrubé mzdy bude posílat na účet u penzijní společnosti. K tomu bude muset přidat další dvě vlastní procenta. Zde si zvolí jednu ze čtyř investičních strategií a podle ní se budou jeho úspory zhodnocovat.