Slovník finančních pojmů
Akciova spolecnost
Pro zalozeni akciove spolecnosti je nutny zakladni kapital ve vysi 50.000 eur. Zakladni kapital je rozlozen do akcii s pokazde stejnou nominalni hodnotou; minimalni nominalni hodnota cini jedno euro. Na pozadi prechodu na euro a s tim spojenych obtizi pri prechodu castek v nemeckych markach na castky v eurech rozdelily mnohe akciove spolecnosti svuj zakladni kapital na dilci akcie bez nominalni hodnoty, pro ktere je misto nominalni hodnoty (a tim i menove castky) udan procentualni vztah k zakladnimu kapitalu.
Akcionari se na zakladnim kapitalu podniku podileji svymi vklady a ruci jen ve vysi tohoto vkladu. Neexistuje osobni ruceni akcionaru.
Akciova spolecnost ma tri zakonem predepsane vedouci organy:
· Predstavenstvo vede akciovou spolecnost a zastupuje ji soudne i mimosoudne.
· Nejdulezitejsimi ukoly dozorci rady je povolavani a odvolavani clenu predstavenstva, prezkoumavani rocni uzaverky a zpravy o stavu, stejne jako informovani valne hromady.
· Valna hromada - sklada se z akcionaru - voli zastupce akcionaru v dozorci rade, rozhoduje o vyuziti zisku a o vyplaceni dividend a pomaha dozorci rade a predsednictvu.
Akciova spolecnost je typicka pravni forma pro velke podniky, protoze umoznuje shromazdit velke mnozstvi podiloveho kapitalu. K tomu slouzi predevsim vstup na burzu ve spojeni s ruznymi zpusoby navyseni kapitalu. Mnozstvi malych kapitalovych podilu s nizkou nominalni hodnotou casto vede k podilu velkeho poctu akcionaru, vetsinou s malymi castkami.